neděle 22. listopadu 2026 · Pardubice Přihlásit Registrace

Historie Pardubic

Pardubický Masaryk slaví sto let: od základního kamene přes ztracenou sochu k té nové

Dnes 28. října 2026 je to sto let od položení základního kamene pomníku T. G. Masaryka na náměstí Legií. Španielovu sochu tu odhalili 21. října 1928, v roce 1940 ji nacisté odvezli do pražského skladu kovů a od té doby po ní nikdo nenašel stopu. Nový Masaryk se na náměstí vrátil 28. října 1998. Co se stalo s tím původním?

· Jarda

Socha T. G. Masaryka na náměstí Čs. legií v Pardubicích (Jaroslav Brož, 1998). Foto: Michal Gregor, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
Socha T. G. Masaryka na náměstí Čs. legií v Pardubicích (Jaroslav Brož, 1998). Foto: Michal Gregor, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Kdo jde od nádraží do centra, mine na náměstí Čs. legií bronzového Masaryka. Málokdo ale ví, že tahle socha je už druhá. Ta první tu stála jen dvanáct let, pak zmizela a přes všechno pátrání se ji dodnes nepodařilo najít. Pro pardubického Masaryka je říjen vždycky měsícem výročí. Letos v říjnu uplynulo sto let od položení základního kamene (28. října 1926) a 98 let od odhalení první sochy (21. října 1928). Nová socha na náměstí stojí od 28. října 1998, tedy 28 let.

Nápad vznikl mezi vojáky

S myšlenkou postavit v Pardubicích pomník prvnímu prezidentovi přišli v roce 1921 vojáci z pardubické posádky. Na schůzi Jednoty vojenských gážistů ji prosadil rotmistr Jan Jaroš a ještě téhož roku vzniklo přípravné družstvo. Zemská správa politická v Praze ho povolila v lednu 1922, ustavující schůze se konala v dubnu 1924. Předsedou se stal štábní kapitán Mečislav Haupt, místopředsedou rotmistr Jaroš a jednatelem rotmistr Václav Kodet (Parpedie: Družstvo pro zbudování pomníku T. G. Masaryka).

Základní kámen se podle Parpedie pokládal 28. října 1926 na tehdejším Legionářském náměstí, tedy dnes právě před sto lety (Parpedie: Pomník Tomáše Garrigue Masaryka).

Neděle 21. října 1928

Sochu vymodeloval profesor Otakar Španiel, rodák z Jaroměře a jeden z nejznámějších českých sochařů a medailérů své doby. Z bronzu ji odlila Maškova slévárna v Praze-Karlíně. Podstavec z mrákotínské žuly navrhl architekt Bohumil Pícha. Pomník stál téměř půl milionu tehdejších korun.

Pardubické oslavy desátého výročí republiky vyvrcholily už týden před státním svátkem, v neděli 21. října 1928, odhalením pomníku na Legionářském náměstí. Toto datum uvádí město Pardubice, heslo o pomníku v Parpedii i Klub přátel Pardubicka. Patronem slavnosti byl ministr národní obrany František Udržal.

Jak to ten den vypadalo, víme díky filmařům. Desetiminutový dokument Stavba a odhalení pomníku presidentu osvoboditeli T. G. Masarykovi v Pardubicích se dochoval v Národním filmovém archivu. Podle jeho popisu pomník stavěli vojáci železničního pluku s kamenickou firmou V. Zahálka a na práci dohlížel sám Španiel. Slavnost zahájil předseda okresní správní komise J. Kroužel. Navzdory nepříznivému počasí byly ulice plné lidí. Rotmistr Václav Kodet za účasti legionářů uložil do pomníku prsť z válečných bojišť. Řečnili plukovník ruských legií Rudolf Medek, senátor Veselý a poslanec Srba. Pak ministr Udržal pomník odhalil, předseda družstva Jaroš ho předal do péče města a starosta Pardubic V. Znojemský ho za město převzal.

Odhalením pomníku se slavnostně dokončila výstavba náměstí Legií, středu tehdejšího Nového Města.

Noc z 26. na 27. dubna 1940

Masaryk na náměstí vydržel jen dvanáct let. Na příkaz okupantů rozhodla městská rada 18. dubna 1940, že socha musí z náměstí pryč. Náměstí mezitím dostalo jméno Trnkovo. Sochu sundali v noci z 26. na 27. dubna 1940 a odeslali ji do Prahy na adresu Praha VII, Bubenská 415, obecní dvůr, sklad kovů. Tady její stopa končí. Na náměstí zůstal jen prázdný žulový podstavec (Parpedie, pardubice.eu).

Marné pátrání ve třech vlnách

Po válce se Pardubičtí do hledání pustili hned. Družstvo se v roce 1945 obnovilo a začalo pátrat po původní soše, ale bez výsledku. Klub přátel Velkých Pardubic chtěl pomník obnovit, jenže po únoru 1948 už Masaryk nebyl žádoucí a družstvo v roce 1948 skončilo.

Druhá šance přišla v roce 1968. Spolek se znovu založil a zapojili se do něj i lidé z Klubu přátel Pardubicka, mimo jiné stavitel J. Krupař, B. Wágner a A. J. Kubeš. Podle Parpedie se tehdy pátralo po soše, která měla být „údajně někde ukrytá“, opět neúspěšně. Jediný úlovek byl model sochy, který 2. července 1968 našli v Praze u vdovy po autorovi, paní Španielové. Po srpnové okupaci spolek zanikl. V září 1974 zmizel z tehdejšího Leninova náměstí i prázdný podstavec, který tam stál od roku 1940.

Třetí vlna hledání proběhla po roce 1990, a i ta skončila nezdarem. Výsledkem byla aspoň pamětní deska, kterou na místě pomníku odhalili 7. března 1990, ke 140. narozeninám T. G. Masaryka.

Co se se sochou mohlo stát

Jisté není nic. Z dostupných zdrojů a z osudů jiných Masarykových soch se ale dají poskládat čtyři možné vysvětlení.

1. Roztavení na válečný kov. Tohle je nejčastější a nejpravděpodobnější verze. Město i Český rozhlas uvádějí, že socha „zřejmě posloužila jako zdroj cenného bronzu“ (pardubice.eu, Český rozhlas Pardubice). Mluví pro to i adresa, kam socha odjela: nešla do muzea ani do galerie, ale do skladu kovů. Bronz byl za války cenná surovina a z mnoha odstraněných soch se staly náboje.

2. Přežila v depozitáři jako umělecké dílo. Ne všechny Masarykovy sochy skončily v tavicí peci. Španielův Masaryk z Chlumce nad Cidlinou putoval 20. září 1940 do depozitáře Národní galerie v Praze jako umělecké dílo a v srpnu 1945 se vrátil na své místo (Médium.cz: Chlumecké osudy T. G. Masaryka). Když v roce 1968 pátrali Chlumečtí, našli v depozitáři Národní galerie Španielovu sochu, která pak patřila do Pantheonu Národního muzea. Pardubický Masaryk ale do galerie nešel, odjel do skladu kovů. Tahle možnost je proto méně pravděpodobná, i když vyloučit ji nejde.

3. Někdo ji ukryl. Právě po ukryté soše pátrali Pardubičtí v roce 1968. Taková věc se za války opravdu stávala. Masaryka z Humpolce v roce 1940 sundali a ukrývali před nacisty a v roce 1945 se vrátil na náměstí (CNN Prima News). Proti této teorii mluví, že pardubická socha byla prokazatelně odeslána do Prahy. Kdyby ji někdo ukryl a dočkal se konce války, nejspíš by se po roce 1945 přihlásil. Přesto se legenda o ukrytém Masarykovi drží dodnes.

4. Přečkala válku a zanikla až po ní. Osud chlumecké sochy ukazuje i jinou cestu. Válku přežila, ale v roce 1953 ji místní národní výbor dal odstranit jako „poslední připomínku neblahých dob první buržoazně kapitalistické republiky“. Od té doby ji nikdo neviděl a nejspíš skončila ve sběrně barevných kovů. Je teoreticky možné, že i pardubický Masaryk ležel nepoznaný v nějakém skladu a do šrotu šel až po roce 1948. Pro tuhle verzi ale žádný doklad nemáme, je to jen domněnka.

Jestli někdy pátrání pohne dál, nejspíš to bude v archivech: v písemnostech pražského obecního dvora v Bubenské ulici nebo v záznamech o válečném sběru kovů. Kdo by o pardubickém Masarykovi věděl něco víc, třeba z rodinného vyprávění, může se ozvat Klubu přátel Pardubicka, který po soše pátrá desítky let.

Masaryk se vrací

Nová iniciativa vzešla v roce 1996 z Klubu UPa a vyhlásila sbírku. Pomohl nečekaný nález: 16. března 1994 se v depozitáři městského muzea v Jaroměři, Španielově rodném městě, objevil 118 centimetrů vysoký model pomníku. Na podnět zastupitelů doc. Ladislava Koudelky a PhDr. Jiřího Kotyka zřídila rada města v dubnu 1996 komisi. Město v prosinci 1996 vyčlenilo milion korun a oslovilo šest sochařů. V lednu 1997 komise doporučila sochaře Jaroslava Brože, který měl sochu vytvořit v duchu Španielova originálu.

Na radu architektů je nová socha menší, vysoká 3 metry, opět z bronzu, a váží 750 kilogramů. Podstavec je místo pískovcového betonový se žulovým obkladem. Hotová byla počátkem roku 1998 a nový pomník na náměstí Čs. legií odhalili 28. října 1998, symbolicky k 80. výročí vzniku Československa (Parpedie, pardubice.eu).

Až půjdete kolem, zkuste si představit, že tu před sto lety kladli základní kámen a že tu kdysi stál větší a starší Masaryk, kterého pořád někde hledáme.

Zdroje: Parpedie: Družstvo pro zbudování pomníku T. G. Masaryka · Parpedie: Pomník Tomáše Garrigue Masaryka · Parpedie: Pardubické plastiky · Klub přátel Pardubicka: Náměstí Čs. legií · Město Pardubice: Socha T. G. Masaryka · Český rozhlas Pardubice · European Film Gateway / NFA · Médium.cz: Chlumecké osudy T. G. Masaryka

Zdroj: www.parpedie.cz

Našli jste v článku chybu nebo s ním máte jiný problém? Nahlásit problém

Další z rubriky Historie Pardubic