Popelářův betlém: pohyblivý zázrak z Pernštýnského náměstí
Rodina Popelářů po generace stavěla v domě č. 4 na Pernštýnském náměstí mechanický betlém, který zabíral skoro celou místnost a v osmdesátých letech ho Pardubáci chodili obdivovat do kostela sv. Bartoloměje.
Příběh začíná u Josefa Popeláře, knížecího zahradníka Kinských narozeného v roce 1820. Od otce Bohuslava dostal malé jesličky, které mu otec sám vyřezal ze slonové kosti. Josef se tím nechal tak inspirovat, že betlém rozšiřoval celý život. Ze dřeva a vosku k němu přidával domky, paláce i chýše, až scéna zaplnila téměř celou místnost bytu v domě č. 4 na Pernštýnském náměstí.
Josefův syn František byl hodinář, a tak betlém rozpohyboval. Figurky se začaly pohybovat po plošině, v domcích se rozsvěcovala okna a celé představení provázel ženský hlas, který vyprávěl, co se na scéně děje. Na konci zazněly koledy, nad betlémem se symbolicky rozednilo a opona se zatáhla.
V osmdesátých letech byl betlém o adventu vystavený v kostele sv. Bartoloměje. Lidé k němu chodili bočním vchodem z Kostelní ulice a pro mnoho rodin to bylo samozřejmé předvánoční zastavení. Návštěvníky provázel Vladimír Metelka starší, čestný občan Pardubic.
Po roce 1990 byl betlém prodán a z Pardubic zmizel. Vnučka původního majitele ho ale po letech vypátrala a získala zpět. O Vánocích 2025 ho zapůjčila na výstavu do Výstavního prostoru Mázhaus. Dochovaná část měří 65 × 30 × 45 centimetrů, původně měl betlém rozměry 5 × 3 × 3 metry. Celý příběh vyšel ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka, zdroj: Klub přátel Pardubicka.
Zdroj: pratelepardubicka.cz
Našli jste v článku chybu nebo s ním máte jiný problém? Nahlásit problém