neděle 22. listopadu 2026 · Pardubice Přihlásit Registrace

Aktuality

Samet na Mozarťáku: studenti otevřeli výstavu o sametové revoluci v Pardubicích

Gymnázium Mozartova se zapojilo do akce Samet na školách. Studenti připravili výstavu Sametová revoluce v Pardubicích a na její slavnostní otevření 18. listopadu přišli pamětníci, mezi nimi vlajkonoš z Grandu Jiří H. Kubík, nakladatel Jiří Razskazov a architekt Miroslav Petráň.

· Jarda

Na chodbě pardubického Gymnázia Mozartova, v prostoru u kopírky, kudy denně projdou desítky studentů, je připravena od středy 18. listopadu výstava, která stojí za zastavení. Jmenuje se Sametová revoluce v Pardubicích a připravili ji sami studenti. Na jejím slavnostním otevření nechyběli lidé, kteří listopad 1989 v Pardubicích nejen zažili, ale přímo spoluvytvářeli.

Samet od studentů pro studenty

Mozarťák se i letos zapojil do celostátní iniciativy Samet na školách, kterou pořádá spolek Díky, že můžem! Školy po celé republice si v ní kolem 17. listopadu připomínají roky 1939 a 1989 a program si vymýšlejí hlavně studenti. Na Mozarťáku to vzali opravdu od podlahy.

Už od 9. listopadu potkávali studenti na chodbách medailonky osobností spojených se sametovou revolucí. Celý týden běžela soutěž s QR kódy nazvaná Pauza na Samet, kterou připravil přímo spolek Díky, že můžem! Od 10. listopadu pak u kopírky postupně přibývaly panely výstavy o tom, jak revoluce probíhala přímo v Pardubicích. Fotografie na ní pocházejí z archivu pardubického Sametu.

Středa plná přednášek

Vrcholem celé akce byla středa 18. listopadu. Všechny ročníky postupně čekal hodinový blok přednášek a vybírat bylo z čeho. Témata sahala od aktivního středoškoláctví přes 17. listopad v Pardubicích a paralelu mezi listopadem 1939 a 1989, sen o roce 1968 a vyprávění o sametové revoluci a Františce Plamínkové až po feminismus, nedokonalosti demokracie nebo proměnu veřejného prostoru od dob komunismu.

O velké přestávce si škola připomněla listopadové události, rozdávaly se trikolóry a zazněla Modlitba pro Martu, píseň, která se s rokem 1989 nesmazatelně spojila. A pak přišlo na řadu slavnostní otevření výstavy, na které škola pozvala pamětníky, aktéry pardubického listopadu.

Vlajkonoš z Grandu

Mezi hosty byl i Jiří Havlíček Kubík, kterého Pardubáci znají jako vlajkonoše z Grandu. V listopadu 1989 stával se svým bratrem na střeše tehdejšího hotelu Grand, dnešního obchodního centra Grand, a nad hlavami demonstrujících mával českou vlajkou. Na střechu chodil deset dní po sobě, i v mrazu, a dostával se tam tajně zadním vchodem, přes půdu a po ocelových žebřících.

Vlajka měla za sebou pořádný kus historie. Pořídil ji v květnu 1945 jeho dědeček Josef Havlíček ze Svítkova, v srpnu 1968 s ní protestoval proti okupaci jeho syn a pak dvacet let ležela na půdě. Když Jiří Kubík uslyšel, co se stalo na Národní třídě, vzpomněl si na ni. V pondělí 20. listopadu s ní odjel podpořit studenty na Václavské náměstí a od úterka už s ní stál na Grandu. Moderátor pardubických demonstrací, herec Vladimír Čech, ho z tribuny pravidelně zdravil a vyzýval, ať davu zamává. Když Kubík v mrazu onemocněl, na dva dny ho na střeše zastoupil jeho bratr dvojče. S vlajkou pak chodil i v čele protestních pochodů a stával na schodech divadla.
V roce 2019 svou vlajku daroval Východočeskému muzeu v Pardubicích.

Knihkupec z výlohy Supraphonu

Dalším hostem byl Jiří Razskazov, pardubický nakladatel a autor knih o Pardubicích. Narodil se v roce 1957 v Čáslavi, ale celý život žije v Pardubicích. V listopadu 1989 pracoval v pardubické prodejně Supraphonu a z jejího výkladu udělal informační nástěnku. Vylepoval do něj letáky a prohlášení a promítal tam záběry brutálního zásahu proti studentům na Národní třídě. Zapojil se do Občanského fóra, později se stal knihkupcem a nakladatelem, téměř dvě desetiletí zasedal v městském zastupitelstvu a dodnes vydává knihy s pardubickou tematikou.

Architekt z Občanského fóra

Třetím z hostů byl Miroslav Petráň, pardubický architekt a komunální politik. Po 17. listopadu podepsal protestní dopis předsedovi vlády, chodil na první pardubické demonstrace a hned se přidal k místnímu Občanskému fóru. Za něj byl v roce 1990 zvolen do zastupitelstva města a v komunální politice zůstal přes dvacet let, byl i radním a poslancem. Jako zastupitel se zasloužil o to, aby se závodiště, zestátněné v roce 1956, vrátilo do rukou města. Jako architekt stojí mimo jiné za rekonstrukcí pardubického hokejového stadionu.

Výstava pokračuje

Výstavu Sametová revoluce v Pardubicích si na Mozarťáku můžou prohlédnout studenti i návštěvníci školy. A tím to nekončí. V prosinci plánuje škola navázat výstavou o Chartě 77.

Je moc fajn vidět, že listopad 1989 není pro dnešní středoškoláky jen kapitola z učebnice. Když si studenti sami připraví výstavu o revoluci ve svém městě a pozvou si k ní lidi, kteří tehdy stáli na střeše Grandu nebo lepili letáky do výloh, dostane historie úplně jinou váhu.

Zdroje:
- Gymnázium Mozartova: Samet na Mozarťáku
- Východočeské muzeum: Vlajka Jiřího Kubíka z roku 1989
- ČT24: Ze střechy je denně zdravil vlajkonoš Jirka
- Paměť národa: Jiří Razskazov
- Paměť národa: Miroslav Petráň

Zdroj: www.gymozart.cz

Našli jste v článku chybu nebo s ním máte jiný problém? Nahlásit problém

Další z rubriky Aktuality